Výchova sourozenců

Fotografie mladé dívky držící pěstičku v horní části těla naznačující boj vůči svému mladšímu sourozenci chlapci v pozadí tráva a stromy s domy | Zdroj: shutterstock, web: radyzezivota | Článek: Výchova sourozenců

Máte 2 a více sourozenců, kteří se k sobě nechovají dobře? Děláte pro to všechno a přesto bezvýsledně? Možná děláte stejnou chybu, jako jsme dělali s ženou. Výchova sourozenců může být jednoduchá pro každého. Čtěte dál, protože tohle je síla! Možná si myslíte, že to, co zde budu psát nemůže fungovat, ale je to naprosto funkční metoda výchovy sourozenců. Nebojte se toho. Budete překvapeni. Mám to podložené knihou, kterou vám rád doporučím. Vyzkoušejte to! Bohužel jsem zjistil, že to funguje jen krátkodobě a ne úplně tak, jak jsem si představoval – musel jsem upgradovat! Více se dozvíte ve spodní části článku! Záměrně celý článek nemažu. V dnešní době zůstávají publikovány jen úspěchy a přetvářky (ostatně jako všechny sociální sítě). Každý se může mýlit. Tento článek byl v tom nejlepším úmyslu vytvářen, aby šířil řešení. To řešení je ale dle mého názoru jiné. Musel jsem se spálit, abych sám poznal, že tomu tak není. Mám pro vás novou metodu, jak by měla probíhat Výchova sourozenců 2.

Sami jsme s ženou hledali řešení vznikajících a neustále se prohlubujících problémů u našich dětí (dcera 10 let a syn 5 let) a vztahů mezi nimi. Výchova sourozenců není na první pohled jednoduchá, když nevíte, jak na to. Přesně tak, jak jsme si mysleli, že je to nejlepší, přesně tak to být nemá.

Začalo to workshopem

Na metodu, kterou je nutné aplikovat, jsem narazil náhodou. Byl jsem na workshopu přípravky fotbalistů. Zde přednášel bývalý učitel, který se poslední roky věnuje přípravce fotbalistů, ale i vrcholovým sportovcům. Pomáhá jim s disciplínou a k dosažení vytčených cílů. Pomáhá jim dostat se na vrchol. Zahrnuje do toho také psychologii a výchovu dětí. Když jsme si uvědomili, že začíná mezi našimi dětmi vznikat problémy, měl jsem potřebu se na tuto problematiku zeptat. Když bude spokojený syn, bude spokojená dcera. Pak budou oba dobře prospívat a ze syna bude dobrý fotbalista.

Odpověď jsem dostal záhy. Překvapilo mě, že i ostatní, kteří na workshopu byli, již někteří metodu používali. Potvrdili mi, že když ji zavedli, začala se atmosféra doma měnit a děti se začali respektovat. Odbourali se tím situace, které jsme neustále řešili dokola a teď se mají sourozenci rádi. A já věděl, že to musím vyzkoušet. Co tedy mezi našimi dětmi vzniklo – hezky popořadě. Je to naše vlastní zkušenost.

Vlastní zkušenost (2 děti)

Máme děti ve věku 10 let dcera a 5 let syn. Poslední 2 roky se nám výchova sourozenců začala z ničeho nic nedařit nebo lépe řečeno vymykat kontrole. Někdo to tak z vás má také a někdo ne. To je individuální. Ale pokud se vás to týká – zbystřete a pokračujte dál. A pokud ne, tak si to můžete jen ověřit, zda je vaše výchova správná a nebo už nemusíte číst dál – to je na vás 🙂

Zkoušeli jsme různé techniky výchovy našich dětí, abychom to vrátili do původního bezproblémového stavu. Aby se děti měly rády a nevznikaly mezi nimi rozbroje. To se nám nedařilo, ať jsme zkoušeli cokoliv. Vyzkoušeli jsme s ženou hodně metod – nic nepomáhalo. Někdo to neřeší a někdo ano. V mém případě je to jednoduché. Dcera nám to dávala nepřímo najevo.

Důkaz: Starší dcera ztrácela sebevědomí

Jsem na tyto věci empatický. Všiml jsem si, že se dcera zhoršuje – její stav. Ztrácela sebevědomí. Byla si nejistá. Necítila se dobře. Nevěděli jsme proč. Původně jsme si mysleli, že je to způsobeno tím, že nemá své soukromí. Nebylo to tak.

Dle workshopu to bylo jasné, co neděláme dobře

Dcera je starší. Myslím, že není tak podstatné, že o 5 let. Vnímám to, že k podobným situacím dochází i u ostatních věkových rozdílů. Vidím to u rodičů, u známých, kamarádů, apod. Stejné problémy, ať je rozdíl 1 rok nebo 5 let.

Kde jsem to skončil. Ano, už vím. Dcera je starší a proto jsme dělali s ženou tu chybu, že při každém problému s mladším bratrem jsme jí říkali, že je ona ta starší, že by se měla přizpůsobit a chápat, že její bratr to nechápe, že je mu teprve 4 roky/5 let a podobné řeči. Tím jsme upřednostňovali potřeby mladšího (našeho syna) a zadupávali sebevědomí starší dcery. Opět na pohlaví nezáleží. Ona se musela často přizpůsobovat. Hračky půjčovat. Tolerovat jeho agresivitu, občas dceru bouchl, atd. Těch situací bylo mnoho. Což je špatně. To jsme si ale delší dobu neuvědomovali.

Došlo to tak daleko, že když se mezi sebou začali hádat, vždy zašli za námi a začali nám vysvětlovat, co se stalo a aby ten druhý byl potrestán. To my jsme je to naučili. Vlastně jsme je vychovávali tak, že rodiče jsou soudce. A to bylo špatně.

Po workshopu

Po workshopu jsem v tom měl jasno. I když tedy hodně mi pomohlo to, že jsem si to ověřil na vlastní kůži. Ale pozor – je to náročné metodu začít používat. Velký nezvyk – obzvláště na začátku vašeho snažení. Doporučuji zatnout zuby a vydržet!!!!!

Metoda hierarchie | Starší bere

Nejlepší výchova sourozenců je založena na tom, že ctíte dodržování hierarchie dle věku. Kdo je starší, má větší rozhodovací právo. Díky tomu každý ví, co si může dovolit a co už ne. Starší má právo rozhodovat. Tím získala dcera a získává konečně sebevědomí nazpět. Ona rozhodne, jestli mladšímu synovi půjčí svoji hračku a nebo ne. Ona dostane na stůl jídlo dříve o maminky. První dostává tatínek, pak nejstarší dcera, pak teprve nejmladší syn. A o tom to celé je.

Spory si děti řeší sami | Nejlepší výchova sourozenců

Nejprve jsem se na změně výchovy sourozenců domluvil s ženou a teprve poté jsem do oznámil dceři. Když jsem do dceři ten den po workshopu řekl, že má právo si srovnat našeho syna – rozbrečela se. Bylo vidět, že to pro ni bylo velmi náročné. Ty celé roky, kdy jsme ji „utlačovali“. Najednou jsem jí dal volnou ruku v tom, že ona bude ten, kdo bude otáčet kormidlem. Řekla mi, že to teda nikdy dělat nebude. A já ji na to odpověděl, že na to nespěchám, ať si to promyslí, že může začít kdy chce. Jen nechci, aby synovi nějak ubližovala. Že očekávám, že se budou prát, ale že jim do toho nebudeme zasahovat. Necháme na nich, aby si spory mezi sebou řešili sami. Ukázal jsem dceři, jak by měla na syna v případě problémů zakleknout, aby mu neublížila. Sama se mě na to zeptala.

Nastolení hierarchie

Po pár týdnech bylo vidět, že si to dcera rozmyslela. A to je nejtěžší pro nás rodiče. Ale také pro děti. Mladší syn byl zvyklý, že ho upřednostňujeme – najednou se to nedělo. Dcera to měla zase těžké v tom, že mu nesměla nikdy ublížit. Ale když začal klást odpor a byl neurvalej, musela mu uštědřit pár ran 🙂 Abych pochopil, kdo je hierarchicky výš.

Okamžité výsledky (důkazy pro rodiče) | Výchova sourozenců

Už jsem byl svědkem 3 větších bitek a vždy bylo vidět, že z toho plynou jen výhody, kromě pár šrámů. Syn ví, kam patří, co může a nemůže. Dceři se vrací sebevědomí. Zlepšuje se výrazně vztah mezi oběma dětmi. Rodiče přestávají být potřeba jako soudci v případě problémů. Nemusíme přemýšlet nad tím, co se kde stalo – protože to bylo často velmi složité, když jsme u toho nebyli. Tím odpadá zbytečné křičení a hádání. Ve výsledku je to neuvěřitelné. Sice začátek bolestivý, když koukáte na děti, které se před vámi mydlí, ale ta potřeba, bitek se postupem času snižuje. A já pevně věřím, že nakonec se již nebudou bít mezi s sebou vůbec. Je to paradox, ale je to naprosto funkční. Chci všem doporučit.

Navíc jsem se dozvěděl, že při rvačkách dochází k jakémusi intimnímu kontaktu, což je pro děti také velmi důležité. Bude jim to sloužit i v budoucnu. Nebudou se bát si o něco říct a také budou vědět, kam patří. Jsem velmi rád, že jsem si pro tuto metodu došel na workshop a že jsem měl také určitou dávku štěstí, že jsem tam narazil na člověka, který to šíří a předal mi to a také člověka – pana Haldy, který o tom napsal knihu. Je důležité tyto věci, myšlenky či metody posouvat dál. Jedině tak můžeme žít lépe.

A abych nezapomněl, doporučuji knihu, kde se o metodě můžete dozvědět. Na základě této knihy, nám na workshopu byla metoda výchovy sourozenců doporučena. Kniha je i o jiných metodách výchovy děti. Nechte se inspirovat!

Knížka Maličkosti, na které byste při výchově dětí neměli zapomínat | Jiří Halda

Hodnocení na Databázeknih.cz – 90 % (58 hodnocení) – odkaz 1

Výchova sourozenců 2

Metoda, kterou jsem výše déle jak 1 rok používal, měla dobré výsledky jen krátkodobě, ale v dlouhodobém horizontu jsem ji zhledal jako nedostatečnou pro výchovu svých děti. Docházelo k tomu, že jeden sourozenec – ten starší – by za pár let byl skvělý boss (šéf), ale ten mladší by byl uťáplík, který přijímá rozhodnutí všech a nemá svůj názor.

Vložíš více energie která se ti vrátí zpět (většinou to tak v životě funguje)

A tak jsem se rozhodl i na základě doporučení psychoterapeutky, začít s dětmi pracovat jinak. Vložit na začátku první pár měsíců více své energie, která u předchozí metody nebyla zapotřebí, ale věřte tomu, že to stojí za to. Ty výsledky jsou sice na začátku v krátkodobém hledisku minimální, ale nyní v tom dlouhodobém se dostavují neuvěřitelné výsledky, o kterým vím, že jsou ty správné. Děti spolu začínají kooexistovat bez větších problémů. Drobné šarvátky si umí spolu vykomunikovat bez tlaku, bez převahy silové nebo hierarchické. Hledají spolu řešení. Jsou spolu delší dobu a hrají si. Už začínají chápat, že jeden má jiné potřeby než druhý. Dokonce si dokáží dělat radost vzájemně. Ví, že když si něco půjčí, že jim to ten druhý oplatí. A je to jen díky tomu, že s nimi při těch šarvátkách jste a dlouhodobě je usměrňujete a krotíte jejich „já bych chtěl“ a „je mi jedno, že on to mít nebude“, atd.

Hlavní pilíře

Nechat děti domlouvat se, komunikovat mezi s sebou.
Když přijde problém, který zatím neumí vyřešit, ptát se jich, jak to vyřešili a podávat otázky oběma stranách – zda jsou spokojeni s výsledkem.
Často problém nevyřeší, ani nemohou, vidí to často zkresleně – vždyť děti do 11-12 let věku chtějí vše jen pro sebe – proto jim donesu vyvážené řešení z mého pohledu a zeptám se jich, zda by to takto mohlo jít. Zda je to pro ně řešení. Přijde si každý na své?
Učím je tomu, aby byly schopnější v komunikaci mezi s sebou, aby se postupnými kroky zlepšovali a uměli řešit nejmenší problémy, po složitější a více složité.
Většinou přijdu také s otázkou: A ty bys chtěl, aby se k tobě takhle chovala? Ne? Tak proč jí to děláš? A naopak: A ty bys chtěla, aby se k tobě takhle choval? Tak proč mu to děláš? Nedělej mu to.
Ptát se jich, zda si myslí, že „kopanec“ nebo „štípanec“ vyřeší situaci? Ptát se, co by tobě (1) a tobě (2) vyřešilo problém? A zdá to mé řešení by jim pomohlo? A navádět je na to, že příště to určitě vyřeší sami, protože už ví, jak na to.
Je to o tom být trpělivý. Nebýt soudce. Učit oba nebo více sourozenců umět spolu mluvit, snížit každým problémem vztek a přinášet řešení. Jejich myšlení se zlepší, jejich zlepšení postupy v příštích šarvátkách získají na síle. A oni nejen že umí řešit problémy mezi sebou, naučí se řešit i problémy se svými kamarády/kamarádkami, s učiteli nebo s kýmkoliv, koho potkají v životě. Vždyť komunikace je základ vztahu. Sourozenci mají obrovskou výhodu oproti jedináčkům. Velkou část problémů, na které narazí v životě, se naučí řešit už jako děti. Proto doporučuji všem, mějte aspoň 2 děti! 🙂

Závěrem

Jak jsem již uvedl. Mohl jsem celý článek smazat a nechat tam tu 1. metodu – výchova sourozenců – hierarchicky. To by ale bylo špatně. Jsem také člověk a občas se mýlím. Chci, abyste to věděli.

Přetvářka všude kam se podívám

Poslední dobou bojuji s tím, že to, co vidím na sociálních sítích a na internetu obecně, je jedna velká přetvářka. Všichni ukazují jen ty sladké, romantické, dokonalé příběhy, obrázky, ale chybí tu realita. To, že jsme jen lidi. Vše je velmi povrchové, nikdo nejde do hloubky. A když jdete do hloubky, ostatní vás za to přehlíží/nechápou vás/nevidí nebo dokonce nesnáší.

Všimli jste si třeba toho, že na youtube odstranili počítání otočeného palce (tzv. dislike)? To je věc, kterou skutečně nechápu. Ukazujeme věci jen v růžových barvách. Chceme, aby lidé měli stejné názory jako my – Proč? Když má někdo na věci jiný názor, měli bychom jej respektovat. Proč bychom jej měli za jiný názor hanit?

Nejlépe se člověk učí ze svých chyb

Také tu byl trend, jak se někdo ukazuje záměrně s vráskami – často to bylo opět jen kvůli tomu, že je to trend. Myslím si, že všichni, kdo jsme schopni ukazovat se v pravém světle a bez přetvářek, bychom v tom měli pokračovat a doufat, že se ostatní přidají. Je škoda jít s davem, s trendem a nedokázat si přitom přiznat chybu. Nejlépe se člověk učí právě z chyb. Jako rodič se s tím setkávám téměř každý den.

Chceš něco naučit své dítě, začni u sebe

Neustále hledáme s ženou řešení, jak být těmi nejlepšími rodiči. Často přicházíme na to, že být nejlepším rodičem pro své děti znamená to, že musíte změnit sami sebe, aby bylo změněno chování vašich dětí. V mém podání to ale není žádná dutá fráze. Je to tak. Už vím, že když nás na našich dětech něco hodně zlobí – je to slabá stránka buď moje, nebo mé ženy. A dokud tuto slabou stránku nezměníme u sebe, nelze to křikem ani nátlakem změnit u dětí. Protože my jsme dětem inspirací!

Vychovávejte své děti podle sebe. Já se vám snažím jen doporučit své současné metody, o kterých si myslím, že jsou ty nejlepší, co jsem mohl potkat. Ale to neznamená, že se nemohu mýlit!

Sledujte nás

Jiří Samuel

CEO radyzezivota.cz at Jiri Samuel

Jsem admin a tvůrce webových stránek radyzezivota.cz. Je pro mě výzva psát unikátní obsah a vytvářet strategii a architekturu webu a neustále jej posouvat dál. Jsem kreativní, tvůrčí, mám rád upřímnost, vždy hledám pravdu, a snažím se jí šířit, jsem objektivní a chybu považuji za důležitou součást svého života - bez chyby není pokroku. Jednou z mých nejsilnějších skills je schopnost umět sbírat střípky informací, analyzovat je a vygenerovat z nich zjednodušený pohled. Miluji přírodu, zdravý životní styl, zdravé žvýkačky, ohleduplnost, férovost, vážím si šikovných lidí s pokorou a šikovných věcí. Nemám rád kopie, umělé věci, přetvářky, namyšlenou aroganci, lži, propagandu a vše tomu podobné. Vítejte a nechte se inspirovat!

Sledujte nás