Výchova dětí je jedním z nejdůležitějších a nejsmysluplnějších úkolů lidského jedince – rodičů. Nepodceňujme to a rozšiřujme své dosavadní poznání. Nevědomky můžeme při své výchově používat zažitých vzorců chování našich rodičů či přežitků, které nemusí být tím nejlepším pro naše děti. Někdy právě naopak, mohou dítě zpomalit, zabrzdit nebo dokonce poznamenat v jeho vývoji.

Aktualizace po pár letech zkušeností – 14.10.2018

Po pár letech zkušeností s výchovou dětí mohu jednoznačně konstatovat, že základním kamenem výchovy dětí je poznání:

Rodiče dítě nevychovávají. Pokud chcete být dobrých rodičem, budete se snažit vychovávat především sebe, abyste mohli být dobrým vzorem. Dítě se učí od Vás. Když Vy budete dělat něco špatně, dítě se tomu naučí – je to přirozené. Pokud chcete, aby to dítě nedělalo – nevychovávejte jeho, ale nejprve sebe. To ostatní přijde samo. Dívejte se na sebe v zrcadle a buďte k sobě upřímní. 

Děti nás učí, stejně jako my je. Děti nám ukáží naše slabiny – pojďme toho využít. Co nám vadí na dítěti, většinou děláme my špatně. Učme je dobře, tím, že se budeme posouvat dál. Nestůjme nehnutě na místě – vyvíjejme se.