Kupované nebo vypěstované | Ovoce a zelenina

Že napíšu právě článek na téma „Kupované nebo vypěstované“ ovoce a zelenina mě napadlo předevčírem. Měl jsem chuť na mrkev, ale byl jsem pohodlnější a nechtělo se mi na zahradu. Tak jsem si vzal mrkev z lednice, protože jsem věděl, že jsme koupili pěknou – balenou. Do mrkve jsem se zakousl, ale nechtěl jsem již pokračovat… Proč? K tomu se dostaneme, ale pěkně postupně.

Kupované nebo vypěstované?

Trochu se změnila doba. Byly časy, kdy jsme spoléhali na to, co si vypěstujeme. Dnes máme vše, co potřebujeme v obchodech na každém rohu. Málo kdo uvažuje nad tím, zda je pro něj lepší kupované nebo vypěstované ovoce nebo zelenina. Dostupnost potravin je nepřeberná, a my si tak můžeme dokonce vybírat, co si nakoupíme a kde. Jestli si koupíme rohlík v supermarketu, z pekárny, nebo od soukromého pekaře. Odvíjí se od toho cena, která ne vždy odpovídá kvalitě kupovaného zboží. A to je ten kámen úrazu, o kterém bych rád něco napsal – o „KVALITĚ„.

Změnila se doba | Český zákazník kupuje očima (všeobecně)

Dle mého názoru se český zákazník (všeobecně) zaměřuje spíše na to, kolik co stojí a jak to vypadá, než co to přinese jemu, či jeho tělu (u potravin). A to je přesně to, co většina dodavatelů potravin potřebuje. Je mnohem snazší udělat něco „na oko“ a levně, než kvalitní a levně nebo třeba o něco dráže. To, co je dnes v nabídce, diktujeme všichni jakožto zákazníci. Vzhledem k tomu, že nejsme moc nároční a je nám jedno, že kvalita pozvolna opouští náš trh, prostě se to tak děje. Tím, co nakupujeme a co ne, tím určujeme směr nabídky – jeho kvalitu.

Každý z nás se ale může rozhodnout, zda se k davu připojí nebo ne. I Vy můžete ovlivnit, jak kvalitní bude potravina, kterou si v obchodě koupíte. Když nebude stát za to, uvažující zákazník ji příště nekoupí. V Čechách je to ale trochu jinak, nejde nám moc o to, jestli potravina voní, dobře chutná a jestli je „zdravá“ (bez chemikálií, zájem o zemi původu – ČR, z čeho je složena), ale zaměřujeme se na její cenu, a jak vypadá (její vizuální podoba). Stále hovořím o všeobecné situaci u nás.

Farmářské trhy | Menší skupiny

Vnímám určitou změnu, jedná se ale pouze o minoritu zákazníků, kteří se začali zajímat o etiketu, původ potravin (zboží), zda je potravina čerstvá či mražená, apod. Jde o skupinu lidí, kteří se stravují běžně bez jakýchkoliv omezení, ale chtějí jíst kvalitně. Mají zájem o čerstvé ovoce a zeleninu a další potraviny přímo od pěstitelů. A tak se zde otevřel prostor pro farmářské trhy. Díky nim to není zase tak špatné, protože vytváří zdravou konkurenci supermarketům a menším obchodům. To je přesně to, co náš trh potřebuje. Jen je škoda, že tradice farmářský trhů není výraznější, jako například u našich polských sousedů. Stěžujeme si na kvalitu polského zboží, ale jsme pozadu s kvalitou farmářských trhů. Naše trhy se s polskými nemohou srovnávat. Mají zde tradici a hlavně výraznou poptávku po kvalitě čerstvého ovoce a zeleniny. Chtějí kvalitu a tak je jim nabízena. Kdo nabídne něco bez chutě a vůně, těžko může čekat, že si to někdo koupí. To je u nás naopak.

Ještě jsou zde různé menší skupiny veganů, vegetariánů, ovovegetariánů, laktovegetariánů, makrobiotiků, frutariánů, celiaků, apod., kteří dbají více na to, co kupují. Sice jsou plošně některé skupiny považovány za „blázny“, já tu vidím ale i jejich určitý pozitivní vliv. Jejich výběr a potřeby jsou náročnější, než u běžných strávníků. Tím vytváří poptávku po kvalitě, a zvyšují tím motivaci prodávajících kvalitu dodávat.

„Pěkňoučké“ jablko

Dám vám nějaké příklady. Český zákazník si raději koupí velké hezky barevné jablko bez známek jakýchkoliv vad – dovezené třeba z Nizozemí. Tomuto jablku dá přednost, než aby si koupil české jablko, které je menší svým vzrůstem, občas na něm najdeme nějakou nedokonalost – oděrku, a stojí třeba stejně. Málokdo přemýšlí nad tím, že to méně vzhledné jablko může mít lepší chuť, být čerstvější a obsahovat vyšší množství důležitých látek pro tělo (vitamíny, minerály, vlákninu, antioxidanty, apod.). Málokdo přemýšlí nad tím, že když ovoce či zelenina vyroste někde poblíž, že je doprava rychlá, což vede k vyšší čerstvosti a odpadá jakákoliv potřeba meziskladů; menší množství chemikálií, které prodlužují životnost kvůli přepravě; není potřeba tak vzdálené logistiky (ekologičtější pro přírodu), apod. První ,co rozhoduje u českého zákazníka je bohužel cena a vzhled.

„Pečivo“ ze zmraženého polotovaru

Druhý příklad je pečivo. Zde se něco na našem trhu stalo. Něco, co nějak nechápu a nemohu tomu uvěřit. Z 90% je pečivo nepečivem. Z většiny se jedná totiž o rychlokvašku v podobě čerstvě rozpečeného zmraženého polotovaru. Snažil jsem se najít nějaké smysluplné informace, co je lepší či horší. Ale jak už to tak v té dnešní době plytkých informací bývá, nenašel jsem zhola nic. Když už, tak jen nesmyslné názory jak jedné, tak druhé strany. Každý kope za svůj tým – a většinou výsledek nerozhodně. Nic nebylo podloženo skutečnými fakty či nějakým vzorkem z laboratoře. Zajímalo by mě, co je na tom tak těžké zjistit, zda je pro tělo více prospěšný čerstvě rozpečený zmražený polotovar a nebo čerstvé pečivo.

Selský rozum nám napoví

I pomocí selského rozumu lze dospět k názoru, že co projde mrazem, většinou ztratí na kvalitě (může to být jen trochu, když je vhodně zmražena, ale přeci). Ať už je to cokoliv, co pěstujeme na zahradě; pivo, které prošlo mrazem na balkóně; ryba či maso z mrazáku – většinou je to znát. I v kuchyni je doporučováno předními odborníky výhradně čerstvé potraviny na rozdíl od mražených. Všiml jsem si, že čím je více vody obsaženo v potravině, tím více ztrácí mrazem na kvalitě. Voda je obsažena ve vodě :), v mléce, ve vejcích, v droždí, apod.

Nemám na to žádnou studii a ani ji nepotřebuji. Mám zkušenosti se zmraženými potravinami a nevím o žádné, která by zmražením nabyla na své hodnotě. Právě naopak, vždy kvalita klesne – někdy méně a někdy více. To, že máme na trhu a ve všech supermarketech pečivo z 90% ze zmraženého polotovaru je naše práce – práce zákazníků – těch, co chodí nakupovat. My nakupujeme, nám je pečeno a prodáváno. Ve chvíli, kdy zmražený polotovar přestaneme kupovat a upřednostníme čerstvé, které je kvalitnější, začnou se řetězce zase snažit. To bude asi ještě dlouho trvat, bohužel.

Co je výhodné pro supermarkety? Pro obchodníky s pečivem?

Ale proč si přidělávat práci a péct tak čerstvé pečivo, když můžete mít neustále připravené polotovary v mrazáku dovezené odněkud ze zahraničí (kde je levnější pracovní síla i suroviny), a kdykoliv je zapotřebí, tak jej rozpečete vlastní pekárnou. S tím jsou logicky spojené menší náklady (skladování), menší ztráty (rozpečete dle požadavků zákazníků) a jste flexibilnější. To, co se u nás děje, nad tím rozum stojí. Lidé kupují pečivo, které sice vypadá na pohled dobře a cena je taky relativně nízká, ale zda je kvalitnější, zda konzumace tohoto pečiva našim tělům přinese více či méně, to už většinu lidí nezajímá (opět v globálním pohledu myšleno). Nejde přeci o to, že rozdíl nepoznáte a proto Vám to je jedno. Jde o to, že tělu nedáváte to, co potřebuje. Jen tělo plníme a přitom nevyživujeme, neposilujeme, tak, jak bychom mohli, kdybychom nad tím přemýšleli.

Těchto příkladů bych Vám mohl dát ještě více, ale myslím, že to stačí. Ten důvod, proč jsem o tom začal psát byla mrkev. A protože jsem se trochu rozepsal, budu o mrkvi pokračovat v 2.díle o „Kupované nebo vypěstované ovoce a zelenina“ v příspěvku o Paradoxu mrkve.

PARADOX MRKVE | Kupované nebo vypěstované

Kupované nebo vypěstované | Jídlo | Pití

Ale zpátky k tomu, co mě přimělo napsat tento článek. Tento rok se mi poprvé mrkev povedla. Zjistil jsem, že se o ní musím trochu více starat, že je nutné, aby každá mrkev měla dostatek místa kolem sebe – aby nebyla příliš nahusto a nebránila si vzájemně v růstu. No, prostě to zkrátím – tento rok mi vzešla a je jí hodně. Takže jsme ji již několikrát sklízeli a udělali si výborný mrkvoýj salát (například). Mrkev nádherně voní už při vytažení z hlíny a o vůni nepřichází ani po několika dnech v lednici. Mrkev mohu klidně nechat ještě v hlíně i při menších mrazících – není nutné ji vyndávat a skladovat někde ve sklepě. A moje dcera ji miluje.

Vypěstovaná mrkev vs. kupovaná

Na první pohled na fotografii, kterou jsem pro Vás pořídil, je patrné, že je tato mnou vypěstovaná mrkev nevzhledná. Je malá a není dokonale rovná, občas nějaké potvůrky prolezou skrz naskrz a někdy ztratí barvu. Na rozdíl od té kupované balené – která je oku lahodící, je velká, dokonale oválná, bez jakýchkoliv vad – úplně jak „umělá“. Proč jsem tedy nebyl schopen pokračovat a dát si další sousto? Především proto, že jsem měl při konzumaci mnou vypěstované mrkve zažité, jak skutečná má chutnat. U kupované mrkve moje chuťové pohárky nepociťovaly naprosto nic. Jen jsem kousal a něco polykal. S mrkví to nemělo nic společného.

ZÁVĚR | Kupované nebo vypěstované?

Ať už je pro Vás vítězem kupované nebo vypěstované ovoce nebo zelenina, zamyslete se nad tím, co kupujete a co jíte? Neříkám, že je nutné začít pěstovat zeleninu či ovoce. I když můj závěr je v tomto jasný – co si vypěstujete sami, nedá se většinou kvalitativně srovnat s tím, co je možné zakoupit v supermarketech, v obchodech v České republice (kromě pár výjimek). Navíc víte, čím jste plody či hlínu ošetřovali. Nebo jste růst nechali jen na přírodě – nemůže Vás nic překvapit. Nepíši zde o tom, jak ty námi vypěstované plody vypadají, píši o jejich kvalitě. Plody si můžete sklidit kdykoliv potřebujete a pouze v množství, na které máte chuť. Zbytek na Vás počká v hlíně 😉

Nákup v zahraničí (Rakousko, Německo)

Menší vsuvka – kupovat potraviny v Rakousku naší rodině dělá radost. S nákupy v obchodech v ČR se to nedá srovnat – bohužel. Nemyslím tím, co umíme Češi vypěstovat. Píši o tom, co se vyskytuje v prodejní síti – tedy veškeré potravinářské i nepotravinářské zboží, odkudkoliv dovezené. Vlastní pěstování je spíše inspirace pro ty, kteří o tom uvažují, kteří mají ty možnosti. Proč si nevypěstovat třeba rajčata nebo cukety? Ty jsou ideální – stojí Vás to málo práce, která se Vám plně odvděčí v podobě mnoha plodů.

Přemýšlejte nad tím, od koho co kupujete. Pokud bylo něco bez chuti a bylo to chemií nadupané – můžete to rozeznat. Dejte na Vaše senzorické schopnosti při konzumaci, a to nejen vizuální, ale i chuťové a čichové. Rozlišujte, poznávejte. Pokud potravina nestála za to, příště ji nekupujte a raději si vyberte něco kvalitnějšího, něco, co Vás nezklame. Za stejnou cenu můžete koupit různou kvalitu. Jsou jiné možnosti než kupovat ovoce a zeleninu v běžných obchodech, supermarketech. Můžete zajít na tržnici. Hodně se rozmáhají farmářské trhy. Zjistěte, kde jsou a ochutnejte rozdíl. Vždy jsou nějaké možnosti, a je škoda to nevyzkoušet, a jen „slepě“ nakupovat. To, co jíte, má velký vliv na Vaše tělo a na nabídku, které se nám všem dostává.

Přeji Vám dobrý výběr i chuť!

Sledujte nás

Jiří Samuel

CEO radyzezivota.cz at Jiri Samuel

Jsem admin a tvůrce webových stránek radyzezivota.cz, zdravezvykacky.cz, healthychewinggum.com. Je pro mě výzva psát unikátní obsah a vytvářet strategii a architekturu webu a neustále jej posouvat dál. Jsem kreativní, tvůrčí, mám rád upřímnost, vždy hledám pravdu, a snažím se jí šířit, jsem objektivní a chybu považuji za důležitou součást svého života - bez chyby není pokroku. Jednou z mých nejsilnějších skills je schopnost umět sbírat střípky informací, analyzovat je a vygenerovat z nich zjednodušený pohled. Miluji přírodu, zdravý životní styl, zdravé žvýkačky, ohleduplnost, férovost, vážím si šikovných lidí s pokorou a šikovných věcí. Nemám rád kopie, umělé věci, přetvářky, namyšlenou aroganci, lži, propagandu a vše tomu podobné. Vítejte a nechte se inspirovat!

Sledujte nás