Český kolektivní sport se potácí v začarovaném kruhu. Již několik let se zmítáme v jakémsi bezvýsledkovém období. Vyjma snad obrovské výjimky v podobě českého tenisu (především ženského). Jsem pouhým divákem – nejsem žádný odborník. Jsem si ale jist, že mám pro hodnocení jakýsi cit. Jak je všeobecně zvykem, po nevalných výsledcích, je nutné udělat různé analýzy a zjistit, kde je „zakopáno jádro pudla“. Myslím, že to není potřeba. Můžeme si ušetřit mnoho času i prostředků. Situace je jednoznačná a zároveň trochu abstraktní. Proto je tak složité to určit. Chybí nám klid. Klid v našich hlavách. To je to, co se nám nedostává. Nemáme ho, a pokud se s tím nezačne systematicky a cíleně něco dělat, nic se nezmění. Pokud tedy nepřijdou výrazné individuality, které strhnou ostatní.
Český kolektivní sport bez klidu
Už řadu let to pozoruji. Českému kolektivnímu sportu něco chybí. Fyzicky, technicky ani finančně nikoliv. Je to něco, co si neumíme přiznat, a nebo to nevidíme nebo nechceme vidět. Těžko říct. Je nutné si ale uvědomit, že nemáme klid v hlavách. Přestaňme to omlouvat a vysvětlovat nízkou úrovní našeho sportu a srovnávání s velkokluby a horentním financováním. Důvodů můžeme vymyslet tisíce. Ten skutečný je ale jen jeden. Je ho nutné identifikovat, přiznat si jej, a nastartovat změnu. Postupně, pomalu, ale jistě, upravit své zastaralé/špatné návyky v myšlení.
Neustále se srovnáváme namísto inspirace | Naučme se soustředit na sebe a výkon týmu
Neustále přemýšlíme, kdo je lepší, kdo má více financí, kdo kde hraje, kdo má lepší stadion, z koho máme být vystrašení, s kým hrát opatrně, koho se obávat, a dalších 1000 myšlenek. Místo abychom jejich hru a způsoby brali za inspiraci, bojíme se jí. Naše způsoby myšlení, naše psychika, naše hlavy pracují proti nám. Jsme nesoustředění na výkon. Problém vidím na každé úrovni a v každém sportu v České republice, ale také v osobních životech nás samotných.
Je potřeba začít se dívat na sport z jiného pohledu. Pokud jej budeme neustále považovat pouze za výsledkovou oblast, nikdy neuspějeme. Musíme do toho zapojit naše hlavy. A to od nejnižší soutěže. Sportovci musí pochopit, že hlava je 90%. Těch zbylých 10% je o fyzické připravenosti. Tyto dvě věci musíme propojit, aby spolu koexistovaly v symbióze. Naše psychika posune naše výkony do vyšší úrovně. Když něčemu věříte, dokážete to. Když se bojíte například se Španěly (fotbal) nebo s Kanaďany (hokej) hrát, nemůžete vyhrát.
Psychika potřebuje trénink | Mysl | Soustředění | Český kolektivní sport
Vím, že se o tom v českém sportu mluví, ale nemám ten pocit, že se s tím skutečně pracuje. Stejně tak je to vidět i v našich životech (osobních). Víme, že je psychika důležitá, přesto se o problémech bojíme mluvit. Stydíme se, když jdeme k někomu, kdo nám může pomoci. To není něco, za co bychom se měli stydět. Měli bychom to vyhledávat, třeba i 10 minut denně v knížce. Samozřejmě se zdravým pohledem na věc, nic se nemá přehánět. Ale neopomíjejme to. Stejně tak, jako je nutné „namazat si svaly“, je potřebné „nastavit i svoji mysl“. A to v osobním životě i profesním (sportovním). O správném nastavení mysli jsem se již zmiňoval v článku o Tenisové taktice „zlomení“.
Co neklid přináší? | Určitě ne správné a rychlé rozhodnutí
Pokud nebudeme mít klid v hlavě, neuděláme správné a rychlé rozhodnutí. Ve fotbalové terminologii neuděláme kličku s rozmyslem, nezvedneme hlavu a nerozehrajeme tam, kde stojí náš spoluhráč. Pokud nebudeme soustředění jen na náš výkon, nenahrajeme mu přímo tam, kam je zapotřebí. Pokud se český sport bude soustředit na to, jak velký stadion to je, a jak moc diváků se na nás dívá, a že hrajeme proti velké hvězdě, která hraje ve velkoklubu a my ne, nikdy se nedokážeme odpoutat od těchto myšlenek a 100% se tak soustředit na to, kam tu přihrávku je nutné směřovat. Nebudeme jednoduše vnímat své okolí, kdo je spoluhráč, kdo jsou protihráči, jak a kde jsou rozmístění, kam směřují a kam je potřeba jednoduše přihrát, jak zjednodušit hru. Nezbude dostatek síly v našich hlavách soustředit se na ty nejdůležitější věci. Ty ostatní prostě neřešit.
Co český kolektivní sport potřebuje? | Klid ve hře
Do té doby, dokud bude český kolektivní sport vykazovat absenci klidu, nebude možné posunout naše, jak individuální, tak kolektivní výkony na vyšší úroveň. Nevím, zda jiné týmy na tom pracují, nebo mají lepší charakteristické vlastnosti, Je ale nadmíru jasné, že jejich psychika je více vyrovnaná. Psychika (mysl/hlava/klid) u českého sportu nabízí výrazný prostor ke zlepšení. Byla by škoda to ignorovat. Tento příspěvek nemá sloužit jako kritika, ale jako inspirace. Hráči české fotbalové reprezentace odvedli výborné výkony (fyzičnost, připravenost, taktika, strategie), jen nám něco málo k těm dobrým výsledkům chybělo (nastavení mysli). To málo je těžké ovlivnit během pár dnů před a na turnaji. Je potřeba na tom pracovat měsíce, ne-li roky, aby se to změnilo.
Může vás také zajímat
Sny | Jak se zbavit noční můry? | Sen může být klíčem | Dobrý spánek
Kontrastní sprcha | Přínos pro tělo i psychiku | 3.díl
20ti minutovka | Jak se rychle zbavit únavy? | Klíčový odpočinek
Rozhodnutí | Těžké rozhodnutí | Nejste si jisti? Je těžké se rozhodnout?
Další články z kategorie Myšlenky | Úvahy:
Krize na Ukrajině | Kolektivní jednání | Samův blog
Autorská práva | Licence | Omezování kultury | Převod formátů | Konverze | MP3
COVID - je čas se přizpůsobit | Samův blog
Covid | Oteplování | Nesmyslná logistika | Samův blog
Elektrokolo | Top hračka 2020 | Vedlejší efekty | Ne každé zlato se třpytí
